Pracuji na základě pracovní smlouvy a zaměstnavatel mi nechce zaplatit dohodnutou mzdu, případně platí méně. Co s tím?

V případě, že vám v řádném termínu stanoveném zaměstnavatelem nebyla vyplacena mzda, postupujte podle následujících kroků:

• písemně požádejte zaměstnavatele o úhradu dlužné částky se stanoveným termínem splatnosti,

• máte možnost okamžitě zrušit pracovní poměr při nevyplacení mzdy po patnáctém dni po uplynutí období její splatnosti. Dejte si však pozor na to, že mzda je splatná po vykonání práce, nejpozději však až do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo právo na mzdu,

• můžete podat podnět ke kontrole inspektorátu práce,

• můžete se obrátit ohledně dlužné částky na příslušný soud,

• můžete se obrátit na úřad práce v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (odkazy na web úřadu práce: krajské pobočky, ochrana zaměstnanců, insolvence zaměstnavatele).

Na co mám nárok jako legální zaměstnanec?

Existuje nějaká stanovená minimální mzda? Jaká je její výše? Co je to zaručená mzda?

1. Ano, v ČR existuje stanovená minimální mzda, která se vztahuje i na občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky. Bližší informace o minimální mzdě si můžete zjistit v nařízení vlády ZDE.

2. Zaručená mzda představuje nejnižší stanovenou mzdu za práci podle konkrétního typu práce, přičemž je rozdělena do skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda. Výši zaručené mzdy naleznete ZDE.

Mám jako zaměstnanec nárok na dovolenou?

Pokud konáte práci na základě pracovní smlouvy po celý kalendářní rok, máte právo na dovolenou, a to v minimálním rozsahu 4 týdnů v kalendářním roce. V případě, že pro stejného zaměstnavatele nepracujete nepřetržitě po dobu jednoho roku, nárok na dovolenou se vám příslušným způsobem krátí. Po dobu čerpání dovolené dostáváte náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Termíny dovolené určuje nebo schvaluje zaměstnavatel.

Mohu u zaměstnavatele skončit ze dne na den?

1. Pokud se stále nacházíte v období zkušební doby, můžete pracovní poměr zrušit písemně ve zkušební době. V takovém případě skončí pracovní poměr dnem doručení tohoto zrušení zaměstnavateli, není-li v něm uveden den pozdější.

2. Pokud již ve zkušební době nejste nebo se se zaměstnavatelem písemně nedohodnete na ukončení pracovního poměru dohodou, pak pracovní poměr můžete okamžitě zrušit jen, jestliže:

• podle lékařského posudku nemůžete dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel vám neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro vás vhodné práce, nebo

• zaměstnavatel vám nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Dejte si však pozor na to, že mzda a plat jsou splatné po vykonání práce, nejpozději však až do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo právo na mzdu.

Jsem chráněn výpovědní dobou?

1. Pokud jste v pracovním poměru, je zákonná délka výpovědní doby nejméně dva měsíce a začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce.

2. V případě DPP/DPČ je výpovědní doba 15 dní.

3. Za určitých podmínek (porušení povinností zaměstnance apod.) jde nicméně pracovní poměr zrušit okamžitě bez výpovědní doby.

Mám nárok na bezplatnou zdravotní péči?

Pokud máte sjednáno komerční zdravotní pojištění či jste veden v systému veřejného zdravotního pojištění, máte nárok na nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál zdarma. Na některé léky a zákroky si však pacient připlácí, některé hradí v plné výši. Mějte však na paměti, že komerční zdravotní pojištění zpravidla nekryje všechny lékařské úkony, neplatí u všech poskytovatelů zdravotních služeb, a není tak rovnocenné s veřejným zdravotním pojištěním.

Více informací o podmínkách zdravotního pojištění: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), zdravotní péče a cizinci, otázka „A co zdravotní pojištění?“

Mohu čerpat „nemocenskou“?

Jestliže jste dočasně neschopný vykonávat svoji práci, máte nárok na tzv. nemocenskou.  Ten, kdo si dočasnou pracovní neschopnost úmyslně sám zavinil, nemá na dávky nárok. Po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Dočasnou pracovní neschopnost musí potvrdit lékař, nestačí pouze to, že jste nemocný.

Co znamená v ČR sociální zabezpečení? Mám na něj nárok?

1. Sociální zabezpečení je státní peněžní podpora pro plátce pojistného na sociální zabezpečení. Zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

2. Ano, na sociální zabezpečení máte nárok při splnění určitých podmínek. Více informací ZDE.

Mám nárok na sociální a právní poradenství, kurzy?

Pokud potřebujete v souvislosti s vaším pobytem v ČR poradit, např. ohledně zdravotnictví, trhu práce, anebo využít přímo pomoci právníka, můžete využít odborné sociální anebo právní poradenství nabízené organizacemi zabývajícími se podporou cizinců – přehled je uveden ZDE. Pro území hlavního města Prahy pak existuje portál icpraha.com, který poskytuje služby právního poradenství pro cizince, ale i jiné služby. Pro cizince jsou služby obvykle zdarma.

Musím absolvovat adaptačně integrační kurz?​​​​​​​

Ne, tato povinnost se vztahuje pouze na cizince z tzv. třetích zemí, kteří nejsou rodinnými příslušníky občana EU.

Mám nárok na dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné apod.)?

Nárok na dávky má:

1. osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, pokud má na území také bydliště (vč. občanů EU),

2. cizinci hlášení k pobytu na území ČR, a to po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu na zemí ČR (vč. občanů EU),

3. cizinci mladší 1 roku, narození na území České republiky a hlášení k pobytu na území ČR,

4. cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v EU na území jiného členského státu EU a kterým bylo v ČR vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu EU, a jejich rodinní příslušníci,

5. cizinci, kterým bylo vydáno oprávnění k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci,

6. cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta,

7. a další skupiny uvedené v zákoně o státní sociální podpoře.
   
   A to, pokud mají na území České republiky bydliště.
   
   Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.

8. Nárok na dávky státní sociální podpory mají dále občané Evropské unie a jejich blízcí rodinní příslušníci, kteří jsou krytí přímo použitelnými předpisy EU – Nařízením EP a Rady (ES) č. 883/2004 a Nařízením EP a Rady (EU) č. 492/2011.

9. Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory se podávají na krajské pobočce Úřadu práce ČR podle místa bydliště osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby.